Focení Báry a Tomáše bylo jedno z těch, které mi připomnělo, proč svou práci miluju. Vidět dva lidi, kteří se na sebe podívají a v očích mají celý svůj svět, je něco, co mě nikdy nepřestane fascinovat.

Bára s Tomášem spolu prožili už spoustu let, ale jejich láska nepůsobila obyčejně – naopak. Každý dotek, každý úsměv, každá vteřina mezi nimi měla svůj vlastní příběh. Bylo to přirozené, nenucené a hlavně opravdové.

Při západu slunce jsme fotili na místě, kde měli své první rande. A v tomhle světle, mezi stíny stromů a zlatými odlesky, bylo jasné, že jejich příběh není jen o vzpomínkách, ale hlavně o tom, co teprve přijde.